
V tomto textu se dívám konkrétně na fyzickou rovinu pánevního dna a na to, jak může předčasný porod ovlivnit jeho napětí, funkci a vnímání.
Pánevní dno se často popisuje jako skupina svalů. Jako něco, co má být pevné, funkční, silné. Něco, co je potřeba po porodu „dát do pořádku“.
Je to živá, reagující část těla. Místo opory, nesení a také místem, kterém si pamatuje.
Pamatuje si tlak.
Pamatuje si zátěž.
Pamatuje si momenty, kdy bylo potřeba držet víc, než bylo přirozené.
Předčasný porod je jednou ze zkušeností, která se do této oblasti může velmi hluboce otisknout. Neznamená to, že by s tělem bylo něco špatně, ale že bylo tělo vystaveno situaci, na kterou se ještě nestihlo připravit.
Když se mluví o předčasném porodu, většinou se mluví v číslech.
Kolikátý týden, kolik gramů, kolikáté těhotenství… a jaká byla prognóza.
Tělo v těhotenství žije procesem. Postupným laděním. Přizpůsobováním se rostoucímu miminku a měnícím se potřebám. Mění se hormonálně, mění se fyzicky. O tom, jak to probíhá v jednotlivých fázích těhotenství jsem psala v prním článku této série, najdeš ho tady https://vedomemilovat.cz/predcasny-porod-a-panevni-dno/
Pánevní dno se během těhotenství přirozeně adaptuje na váhu, tlak i změnu těžiště. Učí se nést víc, ale zároveň zůstávat pružné. Připravuje se na otevření, na porod, na přechod.
Když porod přijde předčasně, tento proces je náhle přerušen.
Neukončený. Nedozrálý.
Proto je důležité pochopit a porozumět tomu, co se v těle ženy děje dál.
V průběhu těhotenství se v těle ženy odehrává velmi jemná a zároveň komplexní práce.
Pánevní dno:
Úkolem pánevního dna není být „pevné“.
Jeho úkolem je být pružné a reagující.
Těhotenství dává tělu čas tuto schopnost postupně rozvíjet.
Porod je pak vyvrcholením tohoto procesu.
Předčasný porod ale přichází ve chvíli, kdy:
A tělo na to reaguje jediným způsobem, který zná… ochranou.
Tělo po porodu zůstane stažené a pánevní dno drží.
Drží, aby chránilo, aby neslo. Matku i dítě.
Zůstalo v pocitu, že nestihlo dokončit proces.
Chrání ženu, která musela být silná ve chvíli, kdy potřebovala oporu, aby si mohla dovolit být slabá.
Chrání místo, kde se něco otevřelo a nestihlo zavřít.
Stažení v pánvi může být tichý vzkaz těla ženě…
Bylo to moc rychlé.
Nebyla jsem připravená.
Pořád jsem ve střehu.
Tohle není selhání, je to reakce jak udržet stabilitu v situaci, která byla příliš rychlá, příliš intenzivní nebo příliš náročná.
Tělo tím říká:
„Ještě není bezpečno.“
„Ještě nemůžu povolit.“
A pokud tento signál zůstane nevyslyšený, může se stažení udržovat dlouhodobě.
Velmi často ženy po porodu slyší, že mají pánevní dno oslabené a že ho musí posilovat.
U některých žen to může být pravda.
Ale u velké části žen po předčasném porodu je realita opačná.
Pánevní dno je přepjaté, stažené a v neustálém napětí.
V takové situaci může další posilování potíže zhoršovat, protože tělo není připravené na výkon. Potřebuje nejdřív bezpečí, aby se mohlo uvolnit, povolit, odpočinout.
Rozlišit oslabení a přepětí je zásadní a přesto se tomu věnuje velmi málo pozornosti.
Stažené pánevní dno se nemusí projevit hned. Někdy se ozve až po týdnech, měsících nebo letech.
Může se objevit:
Tyto projevy nejsou známkou slabosti. Jsou signálem, že tělo stále drží.
Na fyzický stav pánevního dna má vliv nejen to, že porod přišel předčasně, ale také jakým způsobem proběhl.
Tkáně ještě nejsou plně připravené na porodní zátěž.
Pánevní dno se může dostat do konfliktu mezi potřebou povolit a ochranou.
Tělo je tlačeno do procesu, na který není naladěné.
Často chybí možnost reagovat vlastním tempem, dechem, pohybem.
I když dítě neprochází porodními cestami, pánevní dno není „mimo hru“.
Tělo je v ohrožení, nervový systém ve střehu a pánevní dno často reaguje stažením.
Každý způsob porodu zanechává jiný fyzický otisk. Žádný porod není „lepší“ nebo „horší“. Stejně jako žádný porod nebude nikdy stejný, ale každý porod potřebuje jiný druh péče a porozumění.
Reakci pánevního dna po předčasném porodu ovlivňuje i to, do jakého prostředí se žena po porodu dostane. Sdílené pokoje, absence soukromí, blízkost dalších silných příběhů a bolestí…
Tělo v takových podmínkách často zůstává ve střehu, i když už je porod fyzicky za ním. K roli prostředí a emočnímu kontextu po porodu se vrátím v další části této série, věnované emoční rovině.
Pánevní dno nepotřebuje tlak. Nepotřebuje výkon a rozhodně nepotřebuje „rychle fungovat“.
Potřebuje:
Teprve když se tělo cítí v bezpečí, může začít povolovat a teprve z uvolnění může vzniknout skutečná síla.
Tento text nevychází jen z teorie.
Vychází i z mé osobní zkušenosti a z práce se ženami, které si po předčasném porodu nesou potíže, aniž by tušily, odkud se berou.
Téma pánevního dna a předčasného porodu jsem zpracovávala i ve své závěrečné práci ve Škole pánevního dna. Čím hlouběji jsem se nořila do fyzických souvislostí, tím jasněji jsem viděla, jak málo prostoru se dává tělu ženy.
Proto vzniká tato série článků, protože všechny tyhle zkušenosti se propisují do dalších rovin života ženy, matky, manželky a milenky. Do všech rolí, které jako ženy zastáváme ve svých životech.
Péče o ženu po předčasném porodu není luxus.
Je to základ.
Základ pro zdraví.
Pro vztah k vlastnímu tělu.
Pro vztah k jejím dětem.
Pro vztah k partnerovi.
Pro možnost se jednou skutečně uvolnit.
Pokud cítíš, že tenhle text může pomoci jiné ženě, můžeš ho poslat dál.
Možná někomu, jehož tělo stále drží a zatím nikdo nevyslovil, že to dává smysl.
V dalším článku se podíváme do emoční roviny a její souvislosti s předčasným porodem a pánevním dnem.