
Možná jste to někdy zažili. Den byl dlouhý, děti plné energie, povinností víc než obvykle a večer se doma rozhostí napětí, které se nikdy neobjeví v momentech, kdy máte oba dost energie. Stačí drobnost když jsme unavení a hádka je na světě. Jeden talíř na špatném místě, výraznější tón hlasu nebo zbytečná poznámka a rázem stojíte na opačných stranách vztahu.
I přesto, že jeden druhého milujete.
Tento článek není o tom, co máte dělat „správně“. Je spíš pozvánkou k pochopení toho, co se v nás i mezi námi děje, když naše energie zmizela během hektického dne a proč nejde o selhání vztahu, ale o přirozenou reakci našich těl i nervového systému.
Únava není jen fyzický stav. Je to stav, ve kterém:
A v tomto rozpoložení nejsme schopni vést hluboké rozhovory, vysvětlovat, uklidňovat ani stavět mosty.
V únavě se naše vnitřní dítě probouzí dřív než náš dospělý a v tu chvíli se mění celá partnerská dynamika.
O tom, jak to mívají ženy jsem psala článek minule, můžeš si ho přečíst tady https://vedomemilovat.cz/adventni-zpomaleni-a-proc-se-vedome-stahuji-do-sebe/
Právě tady je to nejzajímavější a bohužel často nejvíc bolestivé.
Každý reagujeme při únavě jinak a každý z nás potřebuje něco jiného. Jen se bohužel vzájemně nechápeme a nerozumíme našim světům. Nedávno jsem četla knihu Láska a úcta, která krásně popisuje, jak odlišně reagují muži a ženy v momentech napětí a došlo mi, jak moc to v běžném životě přehlížíme.
Když je unavený muž:
Když je unavená žena:
Její způsob lásky je „buď se mnou, a já tu budu zase pro tebe“.
A tak se často stane to, že:
A ani jeden to nedělá ze zranění nebo z nelásky.
Je to jen rozdílný způsob, jak se vyrovnat s tlakem.
Napětí ve vztahu se často objeví ve chvílích, kdy už jeden nebo oba jedete na pomyslnou rezervu.
S únavou se zvyšují i spouštěče konfliktu:
A realita je často úplně jiná: oba děláte, co můžete a jen nemáte kapacitu na víc.
S Petrem už si vědomě všímáme toho, když jsme přetažení a vzájemně se podporujeme v tom, abychom na sebe nezapomínali. Přichystáme vanu pro druhého, když vidíme, že je unavený, nabídneme masáž nebo jen zůstaneme v tichu a jde to i když máme tolik dětí.
Navzájem si držíme prostor, když jeden z nás potřebuje vypnout a být v tichu a klidu.
Ne vždy je to dokonalé, ale právě v těchto malých laskavostech se rodí bezpečí.
A bezpečí je to, co unavený vztah potřebuje nejvíc. Hlavně jsme zjistili, že není nic špatného na tom, když někdy potřebujeme každý něco úplně jiného.
Tady nejde o seznam kroků, ale spíš o malé uvědomění:
A často se stane něco překvapivého: Když jeden povolí, povolí i druhý a vztah se více zpevní.
Možná je to jen únava nebo špatný den.
Možná jen vaše těla říkají: „Zpomalte.“
Když oba pochopíte, že nejde o selhání vztahu, ale o přirozený pokles energie… přestane být konflikt hrozbou a stane se příležitostí být k sobě ještě o trochu jemnější.
Tahle malá zamyšlení často otevírají hlubší cestu než dlouhé a zbytečné hádky.
Pokud cítíš, že o tom chcete mluvit společně, ozvi se.
Rádi vás s Petrem na té cestě podpoříme, jemně, lidsky a bez posuzování.
A jestli se chceš na váš vztah podívat ještě z větší blízkosti, stáhni si zdarma naši Mapu vztahu, která ti/vám přinese ještě hlubší pohled na váš vztah. Mapa vztahu ti pomůže uvidět místa, kde se s partnerem potkáváte i míjíte, a přinese pravdivý, ale jemný náhled na to, co váš vztah opravdu potřebuje.
Příště se podíváme na to, jak si ve vztahu udržet blízkost i tehdy, když jeden z vás potřebuje prostor a druhý oporu.