Děti jako zrcadlo našeho života 🪞

Jak to funguje v praxi…

Dnes jsem si uvědomila jednu věc.

Náš pětiletý syn poslední dobou chce pořád něco kupovat,

• 🚗 to je tady autíčko,
• 🚀 tady stíhačka,
• ✈️ tady letadýlko,
• 🍭 sladkost,
• cokoliv…

Nedávno jsem se ho zeptala, proč to tak je❓

Ptala jsem se, proč chce pořád něco kupovat, ale nevěděl, co mi na to má odpovědět, tak jsem šla rovnou k věci…

Myslíš si, že tě mám ráda❓
Chvíli na mě koukal a pak zakroutil hlavou, že ne. (Auuu 💔)
Dobře a když ti něco koupím, tak to znamená, že tě ráda mám❓
Zakroutil hlavou, že ano.

Aha, takže tady odtud to pramení. Oukej, pojďmě to změnit.

No jenže jak❓
Abych na to přišla muselo uběhnout dalších pár dní. Občas mi to docvakne jen tak, jindy mi uvědomění přijde v noci ve snech nebo třeba při poslechu nějaké písničky a tak jsem věděla, že nebudu dlouho čekat a ono to „docvakne“. 🙃 Stačí jen chvíli počkat na ten správný okamžik.

A ten nastal dnes.

Ráďa se mnou sedí na zahradě a zase to samé kolečko, já chci koupit. Říkám nene, nic kupovat nebudeme.

On na to, že AŽ pojedeme tak

• ✈️ koupíme,
• 💸 vybereme peníze na kapesné,
• koupí si.

AŽ, AŽ, AŽ 🫤

📌 A tady mi to došlo. 📌

Říkám mu: „Ráďo zapomeň na až, jsi TADY a TEĎ.

Co bys chtěl teď a tady❓

Chvíli přemýšlel a pak jeho věta začala: „Až…“
Zastavila jsem ho a říkám: „Ne ,TEĎ…“
Opět přemýšlel a jeho další věta začala: „AŽ…“
Opět jsem ho zastavila a říkám: „Ne TEĎ…“

Tohle se chvíli opakovalo a pak říkám a víš co❓
Já ti to TADY a TEĎ ukážu ❗️

Začala jsem ho lechtat, pusinkovat, škádlit a objímat. 🤗

Smál se o stošest a já mu říkám: „Vidíš, tohle je TADY a TEĎ.“

Chvíli jsme spolu takhle laškovali.

Pak jsem se zeptala, co bys chtěl dělat teď a on na to, že se chce jít vycachtat do vany. No super, tak ji jdeme napustit. 🛁

A já tu teď sedím na zahradě a píšu si tyhle myšlenkové pochody a uvědomění a vlastně je mi to hrozně líto. 😢

• Co to sakra ty naše děti učíme❓
• Proč už v pěti letech létají za nějakými nedosažitelnými věcmi, cíli, za tím pověstným AŽ❓
• Proč si v pěti letech myslí, že se láska dá koupit za peníze❓

Proč⁉️

No někde se to naučily… A kde se děti učí❓

Přece od svých vlastních rodičů…
Děti jsou totiž jako houba. 🍄
Nasávají vše, co kolem sebe vidí, slyší, ale hlavně to, co cítí.

Z tohohle nasávaní se pak tvoří ty myšlenkové vzorce, kterých se v dospělém životě, tak těžce zbavujeme. 🙈
A že to trvá sakra dlouho.

To máš tady přítomný okamžik, ale pak to máš sebehodnotu, sebevědomí, sebelásku, vztah k penězům, vztah k lidem a tááákle bychom mohli pokračovat.

A tak si teď jdu pěkně „nafackovat“ a popřemýšlet nad tím, kde sakra pořád dělám chybu❓

Jak to, že když jsem sama schopná žít svůj život v přítomném okamžiku, tak jak je možné, že jsem to ještě nenaučila své děti❓ 🤔

Pojďme děti učit, jak se ten život žije a ne jen, jak by se měl žít…
Cesta začíná u nás dospělých.

Jedna z takových pěkných knížek, která se přesně tomu, co předáváme našim dětem věnuje je od Lucie Königová (Ne)gramotný rodič. 📚 Odkaz na knihu zde (Ne)gramotný rodič. Je to jedna z knih, kterou jsem před pár lety četla a dost mi otevřela oči.

Pojďme se učit navzájem a ne stále jen koukat a hodnotit, jak to jiní dělají špatně.
Pojďme si sáhnout do vlastního svědomí, nastavit to zrcadlo směrem na sebe a upřímně se na sebe podívat.

Co to žiju❓
Je to opravdu to, co chci žít nebo je to jen maska, kterou nosím❓
Je tohle život, po kterém moje duše touží❓
A co srdce, mám ho ještě vůbec❓

Jak vypadá přítomný okamžik v praxi❓ Mrkni tady https://www.instagram.com/p/Db3Z4-lgIWx/